Samoživitelé, neplacení výživného



Samoživitelé

Pojmem samoživitel rozumíme „osaměle žijícího rodiče,“ může se jednat o matku i otce. Samoživitel je rodič, který nežije trvale s partnerem, či druhý rodič není znám, ale společnou domácnost sdílí pouze s nezletilým dítětem či dětmi. Nepatří sem jen svobodné matky a otcové, ale i rozvedení rodiče či ovdovělí. Ze statistického hlediska se pojem samoživitelství pojí především se ženami – samoživitelkami.
„Samoživitelem“ v pravém slova smyslu je pouze osoba, která kromě zajištění chodu domácnosti a péče o dítě zastává i roli živitele rodiny. Samoživitel má stejná práva i povinnosti jako úplné rodiny. Samoživitelé mohou být stejně jako rodiny podpořeni sociálními dávkami, dítě má nárok na výživné od druhého rodiče.
V dnešní společnosti přibývá nesezdaných párů, které se rozhodnou mít dítě a žít spolu „jako rodina“. Zde je sice žena svobodnou matkou, ale společně s partnerem trvale žije, na péči o dítě i hospodaření domácnosti se podílejí společně. V tomto případě se tedy nejedná o samoživitele.
Vyživovací povinnost je stanovena zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem a jejím základním předpokladem je existence rodinněprávního poměru. Nejčastěji bývá řešena vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi, dále vůči neprovdané matce a mezi manžely. Výjimečně se můžeme setkat např. s vyživovací povinností mezi předky a potomky a mezi rozvedenými manžely.

Neplacení výživného
Vyživovací povinnost vůči dítěti trvá do té doby, než je schopno se samo živit.
Při stanovení výživného pro nezletilé dítě soud schválí dohodu rodičů, nebo vydá vlastní rozhodnutí. K dohodě rodičů může dojít v případě, že spolu rodiče nezletilého dítěte nežijí (např. v případě rozvodu manželů), nebo pokud jeden z rodičů neplní svou vyživovací povinnost vůči dítěti. Nevýhodou soudně neschválené dohody je skutečnost, že v případě jejího neplnění není vymahatelná, nelze tedy požádat o zahájení exekuce. U nezletilého dítěte může soud zahájit řízení i bez návrhu. Je možné požádat soud i o předběžné opatření, které zajistí placení výživného povinným v nezbytné míře.
V případě, že rodiče nejsou schopni zajistit výživu dětí, přechází tato povinnost na předky (např. prarodiče).
Při stanovování výše výživného se zohledňují možnosti a schopnosti povinného a odůvodněné potřeby oprávněného. Při změně poměrů (např. rozšíření potřeb dítěte či zhoršení/zlepšení finanční situace povinného) lze požádat soud o úpravu výše výživného.
Právo na výživné je nepromlčitelné. U dítěte lze přiznat výživné tři roky zpětně ode dne zahájení soudního řízení. Výživné se plní v pravidelných dávkách a je vždy splatné na měsíc dopředu. Může však být plněno i nepeněžní formou.
Neplnění vyživovací povinnosti je podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku trestným činem (§ 196 a násl.). Kdo z nedbalosti nebo úmyslně neplní svou zákonnou vyživovací povinnost déle než čtyři měsíce, může být potrestán odnětím svobody až na tři roky. V případě, že vydá tímto neplněním oprávněnou osobu nebezpečí nouze, nebo byl již za tento čin v posledních třech odsouzen nebo potrestán, může být potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
Soud může pachateli tohoto trestného činu uložit přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel, je-li důvodná obava, že povinnost uhradit dlužné výživné bude pachatelem mařena nebo ztěžována.

Pomoc azylového domu matce samoživitelce
Slečna Z. (svobodná, vzdělání: praktická škola - rodinné zaměření, 1 dítě, pochází ze 2 sourozenců – má mladší sestru) je jedna z těch, kteří uvádějí, že jejich dětství a dospívání nebylo takové, jaké by mělo být. Nehodnotí ho za špatné, ale ani za dobré. Spolu se svou matkou a mladší sestrou vyrůstaly po azylových domech. Byly zvyklé se stěhovat po několika měsících a znovu se adaptovat na nové prostředí a nové lidi. Měnit školy, doktory a své přátelé. Svého otce nezná, krátce po jejím narození od rodiny odešel. S matkou i s dcerami přerušil veškeré vztahy. Teprve nedávno zjistila, že její otec již nežije. V období dospívání se Z. s její matkou a sestrou přestěhovala do bytu, který měly v pronájmu. Z. v té době navštěvovala dvouletou praktickou školu rodinného zaměření. Našla si přítele, který byl mladší asi o jeden rok než ona. Začala kouřit a užívat příležitostně alkohol. Také párkrát vyzkoušela drogy. Jednalo se především o užití marihuany, extáze apod., ale nestala se na návykových látkách závislou. S přítelem se po krátké době rozešla, to ještě nevěděla, že otěhotněla. Bývalému příteli to dodnes neřekla. Později se dozvěděla, že si odpykává trest za drobné krádeže. Byt, ve kterém žila se svou matkou, nebyl ideální pro výchovu malého dítěte. Byl poměrně malý, pravděpodobně se jednalo o garsonku. V bytě bylo neustále vlhko, zima a plísně. Její matka neměla zájem stát se babičkou. K narození dítěte se postavila negativně. Z těchto důvodů se Z. odstěhovala do Klokánka. Z. porodila zdravou, krásnou holčičku. Jmenuje se V. Po porodu se musela přestěhovat do azylového domu pro matky s dětmi v M. Když se přistěhovali, její dceři byly tři měsíce. Z. a její malou dcerku si zde každý rychle oblíbil. Se Z. nebyly nikdy žádné problémy. Byla jednou z mála mladých maminek, které se vždy o své dítě uměly postarat. Uměla dobře hospodařit se svými financemi, veškeré poplatky platila včas. Z. je matka, která řadu činností zvládala bez podpory a pomoci. Vztahy s matkou nikdy nepřerušila, jen je hodně omezila. Její maminka si našla vhodnou práci a přestěhovala se do jiného bytu, s matkou přesto bydlet nemůže. Myslí si, že by jim vzájemné soužití nefungovalo a matka by mohla zneužívat její mateřské. Lepší vztah má se svou tetou, se kterou se vzájemně velmi často navštěvují, ta se snaží Z. s péčí o dceru vyjít vstříc. Z. musela azylový dům v M. po třech měsících opustit a přestěhovat se do jiného. Nyní pobývá v azylovém domě u Prahy.
Zdroj: RUDOLFOVÁ, Veronika. [online]. Azylový dům a jeho využití v obci Mokrovraty. Praha, 2014 [cit. 2018-08-25]. Dostupné z: <https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138267>. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta.

Matka samoživitelka a řešení finanční situace
Matka se na OSPOD dostavila koncem září v situaci, kdy s dvouletým synem bydlela v chatce jejích přátel, protože neměli společně kam jít. Jídlo jim poskytovali známí a nyní se ochladilo a v chatě nebylo topení. Matka byla velmi hubená, v psychické nepohodě, syn i matka plakali, evidentně spolu měli velmi navázaný vztah a syn byl nervózní z matčiny nepohody. Matka byla Češka, syn se narodil také v ČR, otec pocházel z Ghany. S otcem nebylo možné soužití. Nějaký čas spolu bydleli, ale v současnosti otec dítěte byl ve Španělsku a v bytě, kde předtím pobýval, bydlelo několik dalších mužů cizinců, se kterými nebylo možné spolubydlení matky s dítětem. Matka pobírala rodičovský příspěvek, ale k účtu měl přístup i otec syna a peníze jim bral.
V krizové situaci bylo třeba matku s dítětem bezpečně ubytovat ve vhodných podmínkách, byla s ní mapována situace v rodině matky. Matka měla otce žijícího ve Velké Británii a s matkou měla komplikovaný vztah, společně několik let nekomunikovaly. Matce bylo doporučeno využít služeb azylového domu pro stabilizaci situace a byly jí předány kontakty.
Matka si do konce týdne podala žádost do azylového domu a tam byla přijata. Matka nejprve řešila své finanční obtíže a splácela dluhy pomocí splátkového kalendáře. Zažádala si o dávky hmotné nouze, a to o přídavek na bydlení, kterým pokryla nájem v azylovém domě, a převedla si složenku s rodičovským příspěvkem do azylového domu.
Matka začala pracovat na stabilizaci své emoční situace, navštěvovala psychoterapeutické skupiny a na základě doporučení praktického lékaře docházela na individuální psychoterapii, kde mimo jiné řešila i své vztahy se svou původní rodinou a otcem syna. Matka si také ujasňovala, jak lidé v okolí vnímají ji a jejího syna, který je typickým Afroameričanem, zatímco ona modrooká blondýna. Matka byla velmi nervózní z reakcí své rodiny a svého okolí.
Pracovala na zvyšování svých rodičovských kompetencí, učila se v azylovém domě vařit, řešit krizové situace související s výchovou dětí, absolvovala videotrénink interakcí, docházela do mateřského centra a tam si tvořila sociální síť. Dokázala znovunavázat vztah se svou sestrou a se svou matkou a byla navštívit svého otce s jeho novou ženou ve Velké Británii.
Problematicky se jevil její vztah s otcem syna. To, co je zpočátku vztahu k sobě přitahovalo, a to jejich interkulturní rozdílnost, se později při výchově dítěte ukázalo jako nepřekonatelné rozdíly. Otec uplatňoval neautoritativní, velmi liberální volnou výchovu syna. Matka chtěla synovi udávat hranice. Otec očekával od matky, že budou bydlet ve větším společenství s počtem přátel. Takové uspořádání se matce po narození dítěte jevilo jako nemyslitelné. Nakonec jejich vztah dospěl do bodu, kdy nebyli schopni se dohodnout na ničem. Otec nereagoval na žádný podnět OSPOD a nedostavoval se na schůzky, protože nerozuměl tomu, proč by někam měl chodit, když nic nechce a matka není schopná se dohodnout. Dalším úskalím byly jazyky, matka mluvila na dítě česky, zatímco otec anglicky a nářečím ze své země původu. Dítě tedy vyrůstalo v prostředí, kdy nebylo jasné, jaký je jeho hlavní jazyk.
Rodiče v rámci azylového domu využívali společné komunikace se sociální pracovnicí, kde se domlouvali na základních věcech. Otec nebyl ochotný platit výživné, uváděl, že sám nemá peníze. Z toho důvodu tedy matka byla nucena řešit situaci soudně a otcovi bylo výživné určeno. Pracovnice otci vysvětlila důsledky neplnění a otec se snažil platit matce a sice nebyl schopen dodržet termín, ale peníze matce nakonec dal. Vztah syna a otce byl netradiční, ale velmi pěkný, hovořili spolu anglicky.
Matka si podala žádost o sociální byt na obci a bylo jí vyhověno. Matka nyní žije v sociálním bytě a pracuje na částečný úvazek jako překladatelka. Syn navštěvuje MŠ, svého otce i mámu má moc rád. S OSPOD spolupracovala matka po celou dobu během své stabilizace, v azylovém domě využila maximálně jeho potenciál a strávila tam rok. Za rok dokázala stabilizovat svou situaci, splatit dluhy přátelům, stanovit si splátkové kalendáře na zbylé dlužné částky, vyřešila problematiku výživného a zklidnila vztahy se svou rodinou.
Zpracovala: Šárka Martinovská, Arcidiecézní Charita Praha

Kazuistika – neplacení výživného
Na OSPOD se na základě doporučení kamarádky obrátila 26letá žena, která byla v 7. měsíci těhotenství. S sebou měla i čtyřletého syna. Otec dětí se s ní rozešel a požadoval, aby okamžitě opustila jeho byt, bydlí proto dočasně u rodičů. Zároveň jí sdělil, že se domnívá, že není biologickým otcem dosud nenarozeného dítěte, odmítá proto uznat otcovství souhlasným prohlášením. Žena potřebuje řešit jak nalezení nového bydlení, tak jeho financování. Sice je zaměstnaná, ale v krátké době nastupuje na mateřskou dovolenou a bude pobírat pouze peněžitou pomoc v mateřství. Neví si rady, jak požádat o výživné, zvlášť když otec dítěte otcovství popírá.
Pracovnice OSPOD se ženou nejprve zmapovala situace, které budou potřeba řešit. Poskytla jí základní informace o vyživovací povinnosti rodiče vůči dítěti a také o určení otcovství a vysvětlila roli kolizního opatrovníka. Nabídla ženě pomoc při podání návrhu na stanovení vyživovací povinnosti vůči synovi a také ji upozornila na vyživovací povinnost vůči neprovdané matce. Dále jí předala kontakt na neziskové organizace nabízející poradenství v této oblasti. Poté se věnovaly problematice bydlení. Žena si sice vzala kontakt na azylový dům, zároveň však dávala najevo, že je to pro ni krajní řešení a chce si najít nájemní byt. Prvotně ovšem potřebuje vyřešit výživné. Protože chtěla požádat i o výživné na sebe, rozhodla se dle doporučení navštívit bezplatnou poradnu.
Na základě získaných informací na OSPOD i v poradně zaslala bývalému partnerovi doporučený dopis, v němž jej upozornila na své plánované kroky, včetně soudního řešení určení otcovství. Bývalý partner ji vzápětí kontaktoval a informoval ji, že se rozhodl otcovství uznat a také dobrovolně platit výživné celkem 6000 Kč. Žena na to přistoupila a informovala OSPOD, že jejich pomoc již nebude potřebovat. První výživné jí bývalý partner předal v hotovosti během společné návštěvy matriky při uznání otcovství. Následně však už výživné zaplatil jen dvakrát. Z toho podruhé pouze 4000 Kč s tím, že s ohledem na to, že žena porodila a vznikl jí nárok na porodné, nepotřebuje celou částku, i když se mu žena snažila vysvětlit, že tento nárok nemá. Poté přestal platit úplně. Žena se proto rozhodla opět obrátit na OSPOD a za jeho pomoci podala návrh k soudu na stanovení vyživovací povinnosti a zároveň požádala o svěření dětí do výlučné péče. OSPOD byl určen kolizním opatrovníkem. Mezitím žena podala i návrh na stanovení vyživovací povinnosti vůči ní jako neprovdané matce. Vzor tohoto návrhu předtím získala v poradně.
Soud si mimo jiné vyžádal zprávu OSPOD i potvrzení o mužových příjmech. Na základě těchto a jiných důkazů bylo stanoveno výživné na děti 2500 Kč a 3500 Kč a ve druhém řízení 3000 Kč na jejich matku. Zároveň soud stanovil, že muž musí v tisícikorunových měsíčních splátkách doplatit zpětně doměřené výživné na děti.
Žena následně začala hledat nájemní bydlení, což se jí podařilo, kauci uhradila z úspor. S ohledem na výši nájemného 12 000 Kč měsíčně však brzy začala řešit, že s penězi vyjde jen velmi těžko. Na doporučení OSPOD kontaktovala místně příslušný Úřad práce kvůli zjištění možného nároku na některou ze sociálních dávek. Byl jí přiznán příspěvek na bydlení.
Po půl roce od soudního rozhodnutí však muž opět začal platit nepravidelně a ne stanovené částky. Žena se z obavy před finančními obtížemi opět obrátila na OSPOD, kde byla informována o možnostech vymáhání dlužného výživného jak cestou výkonu rozhodnutí či exekuce, tak podáním trestního oznámení. Žena se rozhodla obrátit na exekutora. Ten mimo jiné exekučně pozastavil řidičské oprávnění otce dětí, což ho velmi rychle motivovalo dlužnou částku doplatit a dále splácet řádně.
Zpracovala: Kristýna Schreilová z občanské poradny v Praze
Zákony
Vyhlášky
Nařízení vlády
Mezinárodní úmluvy
Úmluva o právech dítěte
RUDOLFOVÁ, Veronika. [online]. Azylový dům a jeho využití v obci Mokrovraty. Praha, 2014 [cit. 2018-08-25]. Dostupné z: <https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130138267>. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů



www.mpsv.cz
© Copyright 2017 - 2020, všechna práva vyhrazena - Ministerstvo práce a sociálních věcí