V psychosociální oblasti označujeme krizi jako důsledek střetu s překážkou, kterou nejsme schopni vlastními silami a vyrovnávajícími strategiemi (strategie, pomocí kterých se vyrovnávám se stresujícími situacemi, používá se rovněž z angličtiny převzatý termín coping strategie) zvládnout v přijatelném čase a navyklým způsobem. Jedná se o situaci, která způsobuje změnu a vyvolává stav nerovnováhy. Krizím (zejm. v podobě životních ztrát) se nelze vyhnout, zásadním cílem je najít možnosti, jak krizi zvládnout. Po krizi se jedinec nevrací do původního stavu, v ideálním případě je obohacen o novou životní zkušenost a osvojuje si další vyrovnávací strategie.
U dětí zpravidla rozlišujeme dvě hlavní skupiny krizových situací. Jedná se o krizové situace s vnitřní příčinou (závislé na osobnostní dispozici jedince; jedná se o krizové vývojové období jedince, u dětí např. puberta) nebo o krizové situace s vnější příčinou (nezávislé na osobnosti jedince – jedná se o události zvenčí, které ho náhle zasáhnou), způsobené např. změnami v rodině (narození, úmrtí, vážná nemoc apod.), nečekanými událostmi (autonehoda, přepadení apod.), ale patří sem rovněž přítomnost nevlastního rodiče, násilí v rodině, výskyt závislosti (alkohol, drogy, gambling apod.) nebo osvojení.
Je třeba od sebe ještě odlišit krizi a náročné životní situace. Pokud je pro krize typické, že běžné vyrovnávací strategie nefungují, tak u náročných životních situací můžeme říci, že je jedinec schopen je zpracovat právě na základě vlastního repertoáru vyrovnávacích strategií (Šance dětem, 2018).
Zdroj: Šance dětem. 2018. Co je krize obecně a očima odborníků [online]. Praha. Šance dětem. [13. 3. 2018]. Dostupné z: https://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/rodina-v-problemove-situaci/krize-u-deti-a-mladeze-a-moznosti-krizove-intervence/co-je-krize-krize-obecne-a-ocima-odborniku.shtml