Dítě s potřebou bezpečí v oblasti sociálních vztahů (šikana, kyberšikana)



Šikana

Šikanování je cílené a opakované užití fyzických a psychických útoků jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nově se může realizovat i prostřednictvím moderních komunikačních prostředků, především prostřednictvím internetu a mobilu (MŠMT, 2017). Pro více informací viz. 7_5_Kyberšikana.
Původci šikany – agresoři - mívají několik typických charakterových znaků, mezi které patří dominance (často podpořená i tělesnou zdatností), sklony k sobectví a sebestřednosti, nedostatek morálního cítění, absence pocitů viny a lítosti a v neposlední řadě rovněž nedostatek sebereflexe.
V případě oběti šikany se dají vysledovat určité rysy v chování a jednání těchto obětí, které agresoři umí velmi dobře vycítit a zcela efektivně využít pro své cíle. Zpravidla se jedná o děti s určitou mírou odlišnosti, např. o děti s hendikepem, odlišnou barvou pleti, obezitou nebo podváhou, děti ze sociálně slabých rodin, děti s psychickými problémy (např. nízká sebedůvěra, přecitlivělost, bojácnost) nebo děti podprůměrně či nadprůměrně inteligenčně vybavené.

Kyberšikana je forma agrese, která se uplatňuje vůči jedinci či skupině osob s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilních telefonů a dalších moderních komunikačních nástrojů), a ke které dochází opakovaně, ať už ze strany původního agresora či dalších osob - tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).
Ačkoli je kyberšikana zpravidla definována jako činnost záměrná, může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole (MŠMT, 2017).

Obecně lze kyberšikanu zařadit do skupiny jevů, které označujeme jako rizikové chování. Oproti šikaně „klasické“, při níž je oběť poškozována nejen psychicky, ale dost často také fyzicky, je dominantou kyberšikany primárně újma psychická. Oběť je svým útočníkem pronásledována a různými způsoby ohrožována. Podstatné je, že k těmto aktivitám nedochází nahodile. Kyberšikana může být uskutečňována skrze SMS, MMS, různé formy messengerů (Facebook chat, SnapChat, Skype apod.), ale také v rámci facebookových skupin, stránek a událostí (tzv. eventů) či jinde na internetu prostřednictvím vytváření a sdílení textového, fotografického nebo audio-vizuálního materiálu (YouTube, blogy, webové stránky).

Kyberšikana
Na rozdíl od běžné šikany disponuje kyberšikana několika specifiky. Těmi jsou především její prostorová a časová neomezenost, dále anonymita agresora a v neposlední řadě obtížná rozpoznatelnost následků a rozsáhlé dopady v rámci společnosti, a to na různých úrovních (od úrovně rodiny, přes širší kolektiv, až po celý svět). S téměř neomezenou možností připojení k internetu a dosažitelností zařízení, jež jsou k němu připojeny, lze tedy říci, že jak agresor, tak i oběť mohou být ve spojení neustále. Oběť kyberšikany se zpravidla dostává pod tlak na základě zveřejňování pro ni nepříjemného obrazového, zvukového nebo textového materiálu s hanlivým obsahem. V současnosti k tomu nejčastěji dochází na sociálních sítích.

Nejnebezpečnějším prvkem kyberšikany je její široký sociální dopad. V případě oběti klasické šikany bývá do věci zainteresována poměrně úzká skupina osob, kdežto v případě využití kyberprostoru dochází ke zveřejnění věci takovým způsobem, že ve velmi krátké době mohou být svědky události tisíce dalších lidí. Tato skutečnost má asi nejsilněji devastující vliv na psychiku oběti, zejména pak ve zranitelném věku dospívání, kdy je každý jednotlivec přecitlivělý na vnímání vlastní osoby okolím a zejména svými vrstevníky.
Rozpoznání příznaků, kdy je někdo obětí kyberšikany, je podstatně obtížnější, než u její klasické formy. Oběť není fyzicky inzultována, trpí jen její psychická stránka. Může trvat dlouhý čas, než se oběť někomu svěří, v horších případech své trápení rovnou ukončí fatálním způsobem. Obětí kyberšikany se navíc může stát kdokoliv. Nerozhoduje zde fyzická či intelektuální vybavenost oběti a agresora – anonymita on-line prostředí tyto rozdíly stírá. Může se jí stát i jedinec naprosto se neodlišující od průměru, avšak existují určité ukazatele, které opět predikují možné oběti tohoto druhu rizikového chování. Jedná se zejména o děti lišící se od zbytku kolektivu intelektovým hendikepem, nadprůměrně inteligentní, děti studium zanedbávající, ve studiu nadstandardně poctivé, děti s hrubými způsoby i s těmi nejjemnějšími atd.

Mezi původci kyberšikany – agresory - nacházíme např. jedince toužící po moci a dominanci, kteří ovšem těchto atributů v reálném světě nejsou schopni z nejrůznějších důvodů dosáhnout. Další skupinou mohou být osoby, které šikanují určitého člověka v rámci jeho domnělého potrestání za skutky, které v reálném světě páchá. Dále se může jednat o způsob zábavy jednotlivce či skupiny, žert, který nekontrolovatelně přeroste ve frustraci oběti, a podobně. Motivací tedy může být pomsta, snaha o nastolení spravedlnosti, stejně dobře jako nuda, osobnostní nevyzrálost, touha po uznání, po pocitu nadvlády apod.

Zdroj:
MŠMT. 2017. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č.j.: 21291/2010-28) [online]. Praha. MŠMT. [22. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny

Kazuistika 1
Adéla je dívka z osmé třídy. Pochází z úplné rodiny žijící průměrným životem. I její pozice ve třídě byla průměrná. Na začátku školního roku měla rozhovor s matkou o důležitosti hodnocení osmého ročníku pro přijetí na vysněné gymnázium.
Adéla si rozhovor vzala k srdci a začala se hned od začátku školního roku učit a její výsledky byly výrazně nejlepší z celé třídy. Této změny si všimla skupinka velmi oblíbených dívek a začaly se Adéle posmívat a nadávat do šprtů. Když měla službu v šatně, schválně tam zůstávaly co nejdéle, aby Adéla přišla do vyučování pozdě. Při obědě si odsedávaly se slovy: „Se šprtkou mi fakt nechutná.“ Lepily jí žvýkačky do penálu a často ji schovávaly sešity. Adéla si tyto útoky dlouho nechtěla přiznat a přehlížela je, po dvou měsících ale byla vyčerpaná a její prospěch se horšil. Nikomu se nechtěla svěřit, protože nemohla pochopit, proč jí holky najednou ubližují a styděla se před ostatními, že si to nechá líbit a nebrání se. Matce ale začalo být divné, že má dcera tak najednou zase špatný prospěch a velmi se na Adélu zlobila, každý den se Adéla musela učit několik hodin a večer ji matka zkoušela, zda látku dobře zvládá. Doma Adéla vždy uměla na výbornou, druhý den ale přinesla trojku nebo čtyřku. Matce to začalo být divné a snažila se z Adély dostat co se děje, jestli třeba nefetuje, nebo nemá kluky. Ta se pod silným nátlakem matky přiznala, že se jí parta dívek ve škole směje za dobrý prospěch.
Zdroj: www.minimalizacesikany.cz

Kazuistika 2
Bezproblémová třída deváťáků byla dobrou partou s mladou třídní učitelkou, kterou měly děti rády. Do této třídy chodil kluk malého vzrůstu. Když se děti pošťuchovaly, vždycky byl u toho, nejlépe v centru dění. Třídní učitelku jsme upozorňovali, ať mu věnuje více pozornosti. Učitelka, třída i ten chlapec vždy hovořili jen o legraci (nikdy nešlo o hrubé násilí).
Po nějaké době nás třídní učitelka požádala, jestli bychom si mohli dění ve třídě více všímat. Zjistila, že pošťuchování se mění v legraci jen pro jednu stranu. Postižený chlapec ale nikdy o šikaně nechtěl mluvit, pořád to byla zábava a nic špatného. Teprve později řekl, že v současné době už nemá cenu něco řešit, že si své ohlídá a v novém působišti na střední škole si dá pozor.
Zdroj: www.minimalizacesikany.cz

Kazuistika 3
Charakteristika agresora:
Jméno: R. J.
Věk: 14 let
Sourozence nemá
Rodinné poměry: matka středoškolsky vzdělaná, pracuje jako prodavačka, otec je také středoškolsky vzdělaný, pracuje jako dělník
R. měl již v nižším ročníku ZŠ sníženou známku z chování a napomenutí třídního učitele. Podle jeho slov mu učení moc nejde a na učení se špatně soustředí, v osmé třídě dělal reparát ze dvou předmětů. Do nynější školy přešel z důvodu stěhování.

Charakteristika oběti:
Jméno: J. M.
Věk :14 let
Sourozenci: mladší bratr 11 let
Rodinné poměry: matka má střední odborné učiliště, pracuje jako kosmetička, otec středoškolsky vzdělaný, pracuje jako řidič
Jan je bezproblémový žák s průměrným prospěchem, bez postihů. V kolektivu oblíbený.

R. J. po příchodu do nové třídy nezapadl do kolektivu a chtěl se svým spolužákům zalíbit. Již v předchozí škole nezapadl do třídního kolektivu, z důvodu častého stěhování. Situaci do jaké se dostal, si uvědomil až po předvolání na Policii ČR. Dne 3. března 2013 bylo zahájeno trestní řízení pro podezření ze spáchání činu jinak trestného vydírání podle § 175 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit nezletilý R. J. v době od září 2012 do března 2013 na chodbách a ve třídě základní školy opakované fyzicky napadal údery pěstmi do hlavy a kopáním do břicha svého spolužáka Jana M. Po své oběti požadoval pití, předávání vulgárních vzkazů spolužákům, kdy Jan M. ze strachu z dalšího napadení tyto věci udělal. Dlouhodobý psychický stres v oběti vyvolal poruchy spánku, bál se samostatně pohybovat jak ve škole, tak po vyučování po cestě domů. R. J. uvedl, že fyzické napadání J. M. bral za kamarádské "škádlení" a podle jeho slov měl spolužáka pouze několikrát bouchnout pěstí do ramene a několikrát ho udeřit pěstí o obličeje. Také uvedl, že nevěděl, že se jedná o tak závažnou věc a snažil se pouze zapadnout do kolektivu tím, že na sebe upozorní. Oběť, tedy J. M. uvedl, že k napadání docházelo po dobu sedmi měsíců několikrát týdně. Agresor po něm požadoval také peníze, ty mu však nikdy nedal a raději mu dával pití a posílal urážlivé vzkazy spolužákům. Když třídní učitel provedl rozhovor s R. kvůli jeho chování vůči J., ještě ten den ho opět fyzicky napadl. Další den došlo k novému napadení pěstí do obličeje, kdy už byla přivolána Policie ČR a po odjezdu agresor své oběti vyhrožoval, že si na ni počká a vyřídí si to s ní. Otec oběti potvrdil problémy syna, zhoršil se mu prospěch a bál se sám chodit do školy. Situaci řešila škola, ale bohužel se nezlepšila a tak byla předána do rukou Policie ČR.
Šetřením bylo zjištěno, že agresor se dopustil svým chováním trestných činů vydírání podle § 175 tr. zákoníku a výtržnictví podle § 358 tr. zákoníku, ale vzhledem k tomu, že se jedná o osobu mladší patnácti let , není trestně odpovědná a nelze zahájit trestní stíhání. R.J. byl uložen dohled probačního úředníka podle § 93 odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2003 Sb.
Zdroj: https://is.muni.cz/th/388940/pedf_b/Bakalarska_prace..txt
Zákony
Metodické pokyny, vyhlášky
Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních (a na něj navazující školní řád a třídní pravidla) (č.j. MSMT-21149/2016)
Metodický pokyn MŠMT č. 22294/2013-1 k šikanování ve školách
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 28 275/2000 k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení
Mezinárodní úmluvy
Úmluva o právech dítěte
Zdroje:
MŠMT. 2017. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (Dokument MŠMT č.j.: 21291/2010-28) [online]. Praha. MŠMT. [22. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny

Odkazy:
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny (Masarykova univerzita)
E-bezpeci.cz
EU Kids Online
Společenství proti šikaně
Bezpečněonline.cz
Poradna Linky bezpečí - šikana
Projekt Nenech to být



www.mpsv.cz
© Copyright 2017 - 2020, všechna práva vyhrazena - Ministerstvo práce a sociálních věcí