Dítě s potřebou bezpečí v kyberprostoru



Závislost na internetu (netolismus) je druhem nelátkové (behaviorální) závislosti (závislost na procesu, nikoli na látce. Někteří uživatelé internetu vykazují mnohé znaky závislosti tak, jak je definuje WHO (např. silná touha po látce, obtížná kontrola užívání látky, postupné zanedbávání jiných zájmů kvůli látce nebo pokračování v užívání látky i přesto, že nám prokazatelně škodí).

Závislostní chování ve vztahu k internetu můžeme rozdělit na závislost na virtuálním sexu, virtuálních vztazích, kompulzivní hraní her či nakupování, nadměrné surfování na internetu a hledání informací v databázích a závislost na počítači obecně, zejména na hraní počítačových her.
S využíváním kyberprostoru souvisí i řada rizikových sociálně patologických jevů. Jedním z nich je kyberšikana. Pro více informací viz 7_5_Kyberšikana.
Dalším rizikem, které souvisí s dostupností osobních údajů na internetu i snadností navázání kontaktu s cizími lidmi je kybergrooming. Kybergroomingem rozumíme takovou online komunikaci útočníka (nejčastěji sexuálního) s dítětem, jejímž cílem je vylákat dítě na osobní schůzku, potažmo pak sexuální zneužití dítěte, výroba dětské pornografie či fyzický útok na dítě, který může skončit až smrtí oběti.
Útočníci ovládají řadu technik, kterými dokáží dítětem manipulovat. Prvním krokem je vytvoření falešného profilu, pokud možno věkově a preferencemi co nejbližšího oběti (identifikace). Po navázání kontaktu (např. omylem přidání do přátel na Facebooku) si s dítětem vytvářejí blízký vztah (lichotky, „mě přeci můžeš říct všechno“), mohou si jej kupovat dárky (kredit na mobil, ale i oblečení apod., čímž vylákají z dítěte adresu). Zjišťují citlivé informace – tajemství, výměna sexuálních fotografií, ale i např. kde má dítě přístup k počítači (např. v dětském pokoji je menší naděje, že na rizikovou komunikaci narazí rodiče). Útočník se snaží se dítě izolovat od okolí (např. společné tajemství, které dítě nesmí prozradit ani rodiči). Ve finální fázi pak dochází k osobní schůzce (zde může útočník využít citlivé informace nebo materiály, které získal od dítěte dříve, k vydírání, pokud dítě se schůzkou nesouhlasí). K útokům dochází většinou na první, někdy ale i na následujících schůzkách.
Sextingem rozumíme rozesílání textových nebo obrázkových zpráv se sexuálním obsahem, případně publikování těchto zpráv či obrázků (cizích či vlastních) na internetu.
Podle odborníků sexting praktikuje 7 – 9% českých dětí ve věku 11 – 17 let. Nahé fotografie si mezi sebou mohou posílat partneři pro zpestření sexuálního života, některé děti jimi chtějí zaujmout v rámci seznamování. Může se jednat o způsob získání pozornosti, sebeprezentace, může jít o vtip, ale také o výsledek nátlaku jiných (např. hrozba rozchodem).
Sociální sítě patří mezi nejvyužívanější online služby mezi dětmi. Jde v nich o získávání a udržování kontaktů s dalšími uživateli internetu. Největším rizikem využívání sociálních sítí je velké množství snadno dohledatelných a zneužitelných osobních údajů. Dalšími riziky mohou být rychlá a snadná realizace kyberšikany a další kyberkriminality, útoky s cílem získat naše osobní data nebo vývoj nebezpečných technologií (např. automatické označování obličejů). Dalšími rizikovými jevy jsou například kyberstalking (nebezpečné pronásledování, v ČR trestný čin), dětská prostituce na internetu nebo tzv. webcam trolling (pouštění podvržených videí přes webkameru s cílem získat kompromitující video oběti) nebo sociální inženýrství (soubor manipulativních strategií, kterými útočník vyláká od oběti její osobní údaje).

Na krizovou linku důvěry se obrací 13letá Marie. Nedávno se přes Facebook seznámila se stejně starou Alicí, chvíli si psaly jen tak nezávazně o klucích, škole a koních, které měly obě rády. Docela si rozuměly. Alice se jí pak začala svěřovat se svými sexuálními fantaziemi a dívky si vyměnily několik nahých fotografií. Alice však náhle, asi před 3 dny, začala Marii vydírat. Chtěla další nahé fotky, jinak ty, co má, rozpošle mezi Mariiny přátele a dokonce rodičům. Marie má velký strach z toho, co bude, jestli se vše dozví její rodiče. Chvílemi je v panice, pláče. K tomu řeší, jestli má další fotky poslat nebo ne.
Konzultantka krizové linky dívku usazuje, dává jí prostor pro vyplakání, vydýchání. Marie mluví o obavách a také má pocity viny za to, že udělala „takovou blbost“ a vůbec nějaké fotky posílala. Konzultantka Marii chválí, že vše vůbec začala řešit a normalizuje chybování v lidském životě. Mapuje, zda má dívka někoho, ke komu by teď měla důvěru, nejlépe někoho dospělého. Marii napadá starší sestra, které je 18. Dřív se hodně svěřovaly, ale poslední dobou se trochu odcizily. Dokáže si představit, že by vše sestře řekla? Jo, to by šlo. Neřeší to ale ty fotky.
Konzultantka Marii informuje, že chování Alice (pokud to tedy opravdu je 13-letá Alice, za kterou se vydává) je trestným činem, Marie má tedy právo podat trestní oznámení. Alice možná ještě není trestně odpovědná, pokud je jí méně než 15 let, ale své důsledky by mělo případné trestní oznámení i tak – např. tím, že by se o všem dozvěděli rodiče Alice, řešilo by se to se sociální pracovnicí z oddělení sociálně právní ochrany dětí, kurátorem a školou. Co si o tom myslí Marie? Má strach, aby se vše nedozvěděli rodiče, což by samozřejmě nastalo, kdyby se vše začalo řešit oficiálně. To konzultantka potvrzuje. Zároveň Marii nabízí kontakt na poradnu e-bezpečí, která tyto případy řeší a je přímo propojená s policejním oddělením, kyberkriminalitu lze nahlásit i před online formulář na webových stránkách Policie ČR.
Marii zajímá, co má dělat teď. Společně s konzultantkou se domlouvají, že žádné další fotografie posílat nebude, zároveň si zálohuje komunikaci s Alicí, aby měla důkazy, že ji Alice vydírala. Alici napíše, že jí nic nepošle a pokud ta bude ve svém vydírání pokračovat, že vše nahlásí. Obvykle totiž vyděrači s obranou oběti moc nepočítají – pokud jsou to skutečně děti, dochází jim důsledky jejich virtuálního chování, pokud jde o zkušeného kybergroomera, nebude riskovat odhalení a raději komunikaci ukončí. Je samozřejmě možné, že se agresor nezalekne a svou hrozbu uskuteční… Kdyby se to stalo, ujišťuje konzultantka Marii, že může znovu zavolat a proberou další postup, pravděpodobně by však již do celé záležitosti byli zataženi i Mariini rodiče. Ostatně i nyní by bylo užitečné se jim svěřit, minimálně pro podporu v náročné situaci. To už však Marie v hovoru probírat nechce a loučí se.
Zpracovala: Lucie Zelenková, Linka bezpečí, z. s.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:
  • Trestné činy proti svobodě
§ 168 Obchodování s lidmi
§ 175 Vydírání
§ 176 Omezování svobody vyznání

  • Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
§ 182 Porušení tajemství dopravovaných zpráv
§ 183 Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí
§ 184 Pomluva

  • Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (ad sexting)
§ 185 Znásilnění
§ 187 Pohlavní zneužití
§ 189 Kuplířství
§ 191 Šíření pornografie
§ 192 Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií
§ 193 Zneužití dítěte k výrobě pornografie
§ 193b Navazování nedovolených kontaktů s dítětem

  • Trestné činy proti rodině a dětem
§ 201 Ohrožování výchovy dítěte
§ 202 Svádění k pohlavnímu styku

  • Trestné činy proti majetku
§ 230 Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací
§ 231 Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat
§ 232 Poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti

  • Trestné činy obecně ohrožující
§ 287 Šíření toxikomanie

  • Trestné činy narušující soužití lidí
§ 352 Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci
§ 353 Nebezpečné vyhrožování
§ 354 Nebezpečné pronásledování (tzv. kyberstalking)
§ 355 Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob
§ 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod

  • Jiná rušení veřejného pořádku
§ 357 Šíření poplašné zprávy

  • Další formy trestné součinnosti
§ 364 Podněcování k trestnému činu
§ 365 Schvalování trestného činu


Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  • Ochrana osobnosti

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích
§ 67 Identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání
§ 93 Zneužití elektronické adresy odesílatele

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
  • speciálně § 10 a § 44



www.mpsv.cz
© Copyright 2017 - 2020, všechna práva vyhrazena - Ministerstvo práce a sociálních věcí