Děti s potřebami v oblasti zdraví - závislostní chování



„Syndrom závislosti: Je to skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jednice mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k užívání látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, než je tomu u jedinců, u nichž se závislost nevyskytuje.“ (Nešpor, 2005)

Definici závislosti naplňuje kromě závislosti na nelegálních látkách (drogová závislost), rovněž závislost na legálních substancích (alkohol, nikotin) – tyto závislosti spadají do tzv. látkových závislostí. Definici závislosti odpovídají i další projevy chování jako je např. patologické hráčství (gambling) nebo poruchy příjmu potravy (mentální anorexie či bulimie). V současné době závislost spojujeme i s dalšími fenomény jako je netolismus (užívání internetu splňující podmínky syndromu závislosti) aj. – tyto závislosti zahrnujeme mezi tzv. nelátkové závislosti.
Látkové závislosti se týkají užívání psychotropních látek, zejména alkoholu, léků, tabáku, stimulancií, opiátů, halucinogenů, konopných a tanečních drog. U nelátkových závislostí nejde o závislost na psychoaktivní látce, ale o nutkavé opakování chování, které přináší uspokojení – např. hazard, sázení, on-line hry, sociální sítě, nakupování, sex, práce atd. Společným jmenovatelem jsou zde rysy obdobné jako u látkových závislostí – touha po okamžitém uspokojení danou činností, psychická či fyzická nepohoda při abstinenci od činnosti, neschopnost činnost opustit a celková ztráta kontroly nad stráveným časem a vyplývajícími náklady, pokračování v chování i přes zřejmé škodlivé následky a dopady v oblasti zejména psychické či sociální.
Závislostní chování mívá široké dopady na různé oblasti života. Může jít zejména o rizika zdravotní (předávkování, úrazy pod vlivem, závažné důsledky dlouhodobého užívání, infekční choroby při nitrožilním užívání atd.), psychická (toxická psychóza, rozvoj dalších duševních poruch, ovlivnění vývoje osobnosti a osobnostních charakteristik, psychická nepohoda atd.), sociální (narušení vztahů s blízkými, trestná činnost, snížení životních šancí, sociální propad, ztráta kapitálu a dovedností atd.) a rovněž o spirituální dopady (existenciální krize, hodnotové vyprázdnění, ztráta smyslu života).
NEŠPOR, K.: Návykové chování a závislost, 2. rozšířené vydání, Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-831-7

Kazuistika č. 1
Na řešení jevu se podílí: škola, OSPOD, policie, středisko výchovné péče
Obsah služby: změna v přístupu k návykovým látkám, informovanost a prevence
Forma poskytování: ambulantní / pobytová
Nezletilý (14 let) uschovával marihuanu svému kamarádovi, sám ji také užíval po dobu minimálně šesti měsíců 3krát až 5krát týdně a také ji dále prodával, mimo jiné i na základní škole. Prvotní impuls pro vyšetřování dala matka nezletilého, která přinesla krabičku
s marihuanou na policii s tím, že jí syn odmítá sdělit, co to je. Vzhledem k nedosažení hranice trestní odpovědnosti a tudíž nepřípustnosti trestního stíhání byl případ odložen, nezletilý byl převzat do péče OSPOD a zúčastnil se terapeutického programu ve středisku výchovné péče. Nezletilý nyní navštěvuje odborné učiliště, marihuanu již neužívá.
V rámci prováděných opatření pracovníky OSPOD se pro nápravu dané situace prováděly následující postupy:
- zjištění stavu v rodině s dítětem, mapování rodinného prostředí, ekonomické a sociální situace,
- zajištění terapie pro dítě ve středisku výchovné péče,
- sledování situace do věku plnoletosti.
Zdroj: Metodologická příručka typologie situací a služeb pro rodiny s dětmi, Sociofaktor, 2015

Kazuistika č. 2
Na řešení jevu se podílí: OSPOD, policie, středisko výchovné péče
Obsah služby: přístup k návykovým látkám
Forma poskytování: pobytová
Dívka (16 let) měla různé nálady, často záchvaty vzteku, až tak, že rodiče volali sanitku, odvezli ji do nemocnice, žádali o test na drogy, lékař ale odmítl, že to pozná, že nic nebere, ale brala. Byla na drogách. Sama doma sdělila rodičům.
Šla se léčit, ale ze zařízení utekla, hledala ji i policie ČR. Kamarád ji předávkoval. Vrátila se sama, pak se sama chtěla nechat léčit, Na léčení měla být alespoň 3 měsíce, ale za týden se nechala vyhodit pro nekázeň, odešla domů. Říkala, že ji rodiče nemají rádi, a že ona je taky nemá ráda. Ale otec našel její poznámky z léčebny, měla tam psát životopis. Tam ale psala, že doma má zázemí a že ví, že ji rodiče mají rádi. Léčit se může jedině, když sama chce.
Plánovala, že v 18 letech odejde z domu, že jí musí rodiče najít bydlení, že rodiče mají povinnost.
Otec dívky šel za kurátorem, domluvili se, že si s dívkou promluví, byla tam 3x. Kurátor říkal, že je v pořádku. Ale nebyla. Chtěla se léčit sama, ale vždy sama ze zařízení utekla. Je inteligentní. Byla v kontaktu s psychology i sociálními pracovníky OSPODu – kontakt byl vždy jen jednou, protože „ty kecy nebude poslouchat“.
Následně se seznámila s chlapcem, který nic nebere. Kvůli němu přestala brát drogy.
V rámci prováděných opatření pracovníky OSPOD se pro nápravu dané situace prováděly následující postupy:
- zjištění stavu v rodině s dítětem (spolupracující rodina),
- pohovor s dívkou , nespolupracující,
- ukončení sledování případu zletilostí dívky.
Zdroj: Metodická příručka typologie situací a služeb pro rodiny s dětmi, MPSV, 2015

Kazuistika č. 3
Subjekty: zdravotnický, rodina - Obsah služby: Řešení situace mladistvého patologického hráče
Dospívající M.K. byl do psychiatrické léčebny přijat v šestnácti letech. Jeho otec pracuje dlouhodobě mimo republiku, matka nemá dostatečnou autoritu. Kouřil asi dvacet cigaret týdně, vyzkoušel marihuanu, alkohol příležitostně. Před přijetím na psychiatrickou kliniku hrál asi dva až tři měsíce. Konkrétně se jednalo o ruletu, kterou vyzkoušel společně s vrstevníky. Podařilo se mu vyhrát asi třicet tisíc Kč. Dotyčnému přišlo, že se jedná o ideální způsob jak si vydělat, to ho přivedlo k opakovanému hraní. Nakonec nadělal dluhy až padesát tisíc. Kvůli hazardu přestal chodit do školy, v souvislosti s hazardem se také objevily krádeže v domácnosti rodičů a slovní agrese vůči rodičům a mladší sestře. Léčení na klinice absolvoval, matka se zúčastňovala rodinné terapie. Propuštěn bez medikamentózní léčby, dále ambulantně dochází k psychiatrovi.
Zdroj: Metodologická příručka typologie situací a služeb pro rodiny s dětmi, Sociofaktor, 2015

Kazuistika č. 4
Na řešení jevu se podílí: policie, zdravotníci, OSPOD, dětský diagnostický ústav, výchovný ústav pro mládež.
Obsah služby: změna v přístupu k alkoholu a návykovým látkám, zabránění společensky nežádoucímu chování
Forma poskytování: pobytová
Nezletilý (14 let) chlapec žijící s rodiči, mladším bratrem a starší sestrou (plnoletá, rodinu nenavštěvuje), byl nalezen v parku v bezvědomí a převezen do dětské nemocnice na detoxikaci. Následně provedeno šetření OSPOD, uděleno napomenutí. Oba rodiče byli před krátkou dobou propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, děti byly umístěny u rodinných příslušníků, následně vráceny rodičům. Přibližně po týdnu byl nezletilý opět ve stavu silné opilosti převezen do dětské nemocnice. Alkohol konzumoval následně i v průběhu školního roku, přičemž ho kradl v supermarketech. Kvůli opakovaným krádežím byl umístěn v dětském diagnostickém ústavu, odkud utíkal. V 16 letech byl opět umístěn do rodiny, začal navštěvovat střední odborné učiliště, odkud byl vyloučen. Při namátkové kontrole byl opět pod vlivem alkoholu, zároveň u něj byla nalezena marihuana. Až do dosažení plnoletosti byl umisťován do výchovných ústavů, v současnosti je mu 19 let, stále bydlí u rodičů, kromě alkoholu
a marihuany užívá také pervitin.
V rámci prováděných opatření pracovníky OSPOD se pro nápravu dané situace prováděly následující postupy:
- zjištění stavu v rodině s dítětem, mapování rodinného prostředí, ekonomické a sociální situace,
- zajištění umístění dítěte v dětském diagnostickém ústavu,
sledování opakovaných situací do věku plnoletosti dítěte.
Zdroj: Metodická příručka typologie situací a služeb pro rodiny s dětmi, MPSV, 2015
MPSV. 2015. Metodická příručka typologie situací a služeb pro rodiny s dětmi [online]. Praha: MPSV. [22. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.pravonadetstvi.cz/files/files/1_1-Katalog-situaci-a-sluzeb.pdf
NEŠPOR, K.: Návykové chování a závislost, 2 .rozšířené vydání, Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-831-7
Universita Karlova. 2013. Sekundární a terciární prevence návykových látek [online]. Praha: UK. [22. 2. 2018]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/107658?lang=en



www.mpsv.cz
© Copyright 2017 - 2022, všechna práva vyhrazena - Ministerstvo práce a sociálních věcí