Odborníci z praxe se shodují, že NZDM by mělo být otevřeno pro všechny děti a mladé dospělé, ne pouze pro ty, u kterých se dle zákona identifikuje ohrožení tíživou životní situací. V praxi jde o to, aby NZDM fungovala jako centra, která nabízejí pestrou paletu volnočasových aktivit a prostor pro jejich realizaci. Zároveň by poskytovala služby, jež se zaměřují na pomoc a podporu při řešení konkrétních problémů, které se v životě dětí a mladých dospělých mohou objevit.
Na ambulantní formu NZDM by měly navazovat terénní programy, které se zaměřují na děti a mládež trávící čas mimo školu a domov, přičemž pozornost pracovníků se soustředí především na místa, která mládež přirozeně ve svém volném čase vyhledává a kde tráví svůj volný čas. NZDM a terénní programy zaměřené na mládež by měly být více systémově podporovány – jde především o kvalitu pracovních týmů a jejich pokrytí.
Dle požadavků zástupců nízkoprahových služeb by měla služba mít možnost v případě potřeby pracovat s rodinou klienta (tj. hlavně rodiči klienta). Jedná se o pomoc a podporu při řešení jejich problémů, které poté zpětně ovlivňují celkovou situaci klienta (např. pomoc s vyřízením dávek, navázáním kontaktu s Úřadem práce, poskytnutím dalšího sociálního poradenství atd.).
MPSV. 2019. Včas a spolu. Model systému preventivních služeb pro děti a jejich rodiny [online]. Praha: MPSV. [22. 2. 2019]. Dostupné z: http://www.pravonadetstvi.cz/stahnout-soubor/publikacemodel-systemu-prevencefinal